Medvídek Kubík v cukrárně

To sobotní odpoledne Kubíka honila mlsná. Měl takovou chuť na nějakou sladkou dobrotu, že se vůbec nemohl na nic soustředit. Otevřel spíž, ale tam nic nenašel. Otevřel i svoji tajnou skrýš, kam si občas schovával sladké dárečky od kamarádů, ale ta zela prázdnotou.
Něco si upeče, napadlo ho. To přece nemůže být tak složité, pomyslel si.
Vrátil se tedy do pokoje a začal si prohlížet knihy seřazené v knihovně. Nahlas si četl názvy, až se dostal ke knize, která se jmenovala Kuchařka pro mlsné medvídky.
Odnesl ji ke stolu a začal si ji prohlížet. Kniha byla plná krásných a barevných obrázků s nejrůznějšími druhy dortů. Pokaždé, když otočil stránku, objevil se třeba medovník se šlehačkou, medová kremrole, bábovka politá medem, nebo roláda s medem, kakaem a oříšky. Ta se mu líbila ze všech sladkostí nejvíc, a tak si hned prohlédl recept, který byl vedle fotografie... Když si ho důkladně přečetl, zjistil, že jediné, co doma na přípravu rolády má, je med. Byl z toho trošku smutný.
Najednou někdo zaťukal na dveře. Kubík šel otevřít. Za dveřmi byl zajíček Renda.
„Ahoj Rendo, co tady děláš?“
„Přišel jsem tě vyzvednout. Na druhé straně louky otevřeli cukrárnu, tak tam všichni jdeme.“
„Cukrárnu?“, zajásal Kubík a radostí poskočil.
„No to je skvělá zpráva! Já mám celý den ohromnou chuť na něco sladkého.“
Přehodil přes sebe svetřík a vyrazili. Renda se vyšplhal Kubíkovi na rameno, aby mohli jít rychleji. Kubík letěl téměř jako vítr. Tak moc se těšil.
Růžový nápis CUKRÁRNA zářil do dáli a Kubíkovi s Rendou už scházelo jen pár kroků.
Jakmile dorazili ke dveřím, překvapila je dlouhá fronta zvířátek čekajících u pokladny. Oba se poslušně zařadili a čekali, až na ně přijde řada. Kubík se nemohl rozhodnout, co si dá a s každým krokem blíže k pokladně svůj výběr změnil.
První přišel na řadu Renda. Objednal si mrkvový koláč s marcipánem. Mlsně se olizoval a odnášel si talířek ke stolku.
„A co si dáš ty, Kubíku?"
Kubíka najednou popadla panika. Nevěděl čím začít, chtěl ochutnat úplně všechno, ale bál se, že se mu všichni budou smát. A vybrat si z těch lákavých zákusků bylo nesmírně těžké! Nakonec se rozhodl pro polovinu z nich. Paní prodavačka Lišková se na Kubíka dlouze zadívala, aby se ujistila, že to myslí vážně a pak šla hledat velký talíř. Na něj naložila nejrůznější sladkosti a přidala ještě kopec sněhobílé šlehačky. Kubík se mezitím posadil k Rendovi a vyčkával. Paní Lišková mu přinesla talíř a podala speciální velkou vidličku pro jedlíky. Kubík ji natěšeně zabodl do čokoládové rolády lehké jako vánek, navrch přidal kus ze šlehačkové čepice a slastně ochutnal. I když si předsevzal, že si bude sladkosti v klidu vychutnávat, vše spořádal za chviličku. Rendovi ještě zbývala polovina koláče, když se nesl Kubíkovi nášup. Medové trubičky, nugát s medem, nebo sněhové pusinky, to všechno bylo tak lákavé, že ani z tohoto talíře nedal Rendovi ochutnat. Tak rychle to snědl.  Renda už měl také plné bříško, a tak se pomalu vydali na cestu zpět. Po pár krocích se ale Kubík musel zastavit a začal těžce dýchat.
„Copak je?“, zeptal se ho Renda.
„Je mi nějak těžko od bříška.“
„ A ty se divíš? Vždyť si toho snědl víc, než všichni v cukrárně dohromady!“, kroutil hlavou Renda.
„Já vím, ale když...měl jsem takovou chuť a všechno bylo tak moc dobré.“, pokrčil nešťastně rameny Kubík.
„Pojď, půjdeme. Pohyb ti udělá dobře.“
Kubík poslechl. Za dalších pár kroků vzdychnul, pohladil si bolavé bříško a toužebně se zahleděl do dálky na svou chaloupku. Už si moc přál být doma.
Cesta se zdála nekonečná. Kubíkovi bylo do pláče. Proč jen toho musel spořádat tolik! Renda otevřel funícímu Kubíkovi dveře do chaloupky a ten se položil na pohovku.  Zajíček u něho jen bezradně postával a nevěděl, co si s ním má počít. Kubík si hladil bříško a moc naříkal. Pak si ale vzpomněl, že má ve spíži medovou šťávičku s mátou, která mu určitě pomůže na trávení.
A měl pravdu.  Později odpoledne už mu bylo lépe. Když si navečer povídal se Sluníčkem a vyprávěl mu, kolik toho snědl, sám tomu nemohl uvěřit. Uvědomil si, že nic se nemá přehánět. Příště si dá jen jeden dortík a ten si pořádně vychutná.